Těší mě, že jste navštívili můj blog. 

Věřím, že lidem mohu pomoci zlepšovat jejich komunikaci, prezentační a další dovednosti, související s posilováním osobní značky.
Aby si se sebou i s druhými lépe rozuměli a zbavili se stresu. Aby podpořili svoji sebedůvěru, aby jim do života vstupovala radost.
Aby se stali značkou věrohodnou, a posílili tak i vlastní podnikání.

Pavla Kotyzová

Udělá mi radost, když si přečtete moje články na blogu, psala jsem je pro vás a s láskou.

18.10. 2020

10 oblíbených komunikačních omylů

Možná už jste to také zažili. Někomu něco vyprávíte a on poslouchá na půl ucha. Potom tvrdí: Ne, o tom jsme nemluvili. Nebo po někom něco chcete a on udělá něco jiného nebo jinak a potom vám řekne: Vždyť jsi to tak říkala! A vy se zlobíte a tvrdíte mu, že jste přece řekla něco jiného a úplně jasně! Tak proč mi nechce rozumět!!!...

12.9. 2020

Proč to nekoupili?

Mluvíte o svém produktu s láskou a vášní a oni nekupují? Měli jste skvělý nápad. Dali jste do něho všechno. Spoustu času a úsilí. Dokážete o výsledku své práce hovořit celé hodiny. Přesto prodáváte méně než si přejete. Možná si kladete otázku: Proč si to nechtějí koupit? Vždyť je to skvělé, je za tím moře času a práce! Možná si ale kladete otázku: Říkám...

30.8. 2020

Radost z vlastní tvorby

Už jako malá holka jsem měla před sebou velmi inspirující vzory. Moje milovaná babička každý večer po práci brala do svých sedřených rukou drobný háček a tenkou nit. Kmitala jím a vytvářela jeden drobný kvítek za druhým, pospojovala je a vznikaly neuvěřitelně krásné a jemné záclony. Babička už dávno nežije. Já tu háčkovanou krásu, která vznikla pod jejíma rukama, hýčkám zabalenou v hedvábném...

10.7. 2020

Naše osobní značka

Z čeho se tvoří osobní značka

6.6. 2020

Jak jsem se dotkla nebe

Ta hora je majestátní a vypadá nedostupně. A přece jsem stála na jejím vrcholu a do sněhu vetkla vlaječku znamení Byla jsem tady. Právě zapadalo slunce. Všechno bylo pode mnou. Nade mnou jen čistá modrá obloha a slunce. Všechno zmizelo. Jen já, modromodré nebe a zářící slunce. Po chvíli obloha potemněla, slunce odešlo spát a místo něho se na tmavomodrém sametu objevily tisíce zářících...

9.4. 2020

Veselé Velikonoce

Máme doma řadu rituálů, kterými si zkrášlujeme život. Protože jsou za dveřmi Velikonoce, hodí se napsat o tomto. Dlouhou řadu let, už padesát, dávám svému muži za velikonočně pondělní omlazování to nejkrásnější malované vajíčko, jaké na trhu najdu. Zaslouží si ho, protože už za kuropění vstává a jde do parku šetrně uříznout co nejčerstvější vrbové proutky, aby do mého stárnoucího těla vešla ta...

4.3. 2020

Jak jsem podlehla prokrastinaci

Vždycky jsem si byla jistá, že je důležité uvědomovat si svoje poslání a mít vizi. A to dlouhodobě. A dělat to, co s naplněním vize souvisí. A dělala jsem to. Taky o tom pořád mluvím, a lidi o tom přesvědčuji. Třeba tady, v e-booku zdarma Image pro život ve vlastní režii. https://pavla-kotyzova.cz/ebook-zdarma-2/ Krátce před koncem minulého roku jsem se cítila unavená, přestala jsem pořádně...

12.2. 2020

Co je nového v mojí skříni

Uběhlo pár týdnů, a já vidím první výsledky mého pokusu. Kolik z oblečení, které vlastním, doopravdy nosím. Jak pokus začal si přečtete tady. Odborníci se často shodují na tom, že nosíme jen 20 % z toho, co nám v šatnících visí. A že za to ostatní jsme zbytečně vyhodili peníze, a tak zbytečně zabírá prostor, jak tomu říkám: žere vzduch. A to nemluvím...

6.1. 2020

Mluvte jejich jazykem

Tak máme nový rok. S krásným magickým číslem 2020.  Všem vám přeji, aby se vydařil, aby vám na něj zůstaly krásné vzpomínky. Koncem toho minulého roku jsem potkala známou, která mi nadšeně sdělovala: Představ si, budu mít o šestnáct dní vánočního a novoročního volna! Nádhera! Budeme celá rodina pořád spolu! Taky jste se těšili? Doufám, že se vám nepřihodilo...

12.12. 2019

Dejme dětem důvěru

Nazdobená náměstí, blikající světýlka, vůně vánočního cukroví a znějící koledy mi připomněly jeden předvánoční podvečer.  Stalo se to už opravdu hodně, hodně dávno… asi tak před šedesáti lety, ale čas tu vzpomínku zcela neodvál. Jsou situace, kdy mám tu událost před očima. Chodila jsem asi tak do třetí či čtvrté třídy, byla jsem sebevědomá okatá černovlasá holčička...

15.11. 2019

Brzy to zvládnu

Už dlouhá léta hledám, jak si zjednodušit život. Těch front, na kterých je třeba bojovat, je hodně. A jedna z nich, a významná, je můj šatník. Jak já jsem mívala barevný, nápaditý a promyšlený šatník! Kdysi dávno jsem si navrhovala a šila několikadílné komplety, takže všechno ladilo se vším. Ladilo to i k mojí ztepilé postavě. Sklízela jsem obdiv, byla jsem na sebe...

2.7. 2019

Máme valašský názor

Třicet let je z hlediska dějin krátká doba. Z hlediska lidského života už sakramentský kus. Jednoho únorového večera v roce 1990 zasedli tři kamarádi. Bylo po revoluci, plno nadšení, leccos zaniklo a jiné vznikalo… a vzniklo i sdružení Valašský názor. Vlastně z recese. Nějak to sdružení ale začalo žít svým vlastním životem. Mimo výtvarníků přišli lidé, co chtěli hrát divadlo, dělat muziku, nebo...

10.6. 2019

Nepromarnit svůj talent

Každý z nás se narodil s nějakým darem. Každý se k něčemu hodíme, a v tom můžeme být světu užiteční. Někdo se umí rychle rozhodovat a svůj názor prosadit ve prospěch celku i v krizových chvílích. Jiný se dokáže vcítit do pocitů ostatních a v pravou chvíli umí nastavit chápající náruč a pečovat o vás. Další má spousty skvělých nápadů, kterými umí lidi nadchnout, strhnout a motivovat ke společnému...

2.4. 2019

Není pohyb jako pohyb

Jedna z mých přítelkyň je rychlá žena věčně v pohybu. Výlety na kole, na bruslích, rybolov ve Švédsku, kapitánské zkoušky na jachtu… to vše zvládá s přehledem a bez námahy. S nadšením vymýšlí, jakým aktivitám bychom se mohly věnovat, až se zase sejdeme. Nikdy nezapomenu na slunovratový výšlap do prudkého kopce hlubokým sněhem, i když na dané místo vedla z druhé strany silnice. Nebo na koupaní v lesním potoku za svítání...

3.2. 2019

Moje chlupatá učitelka

Učím se od svojí kočky. Začala s námi bydlet před časem, začátkem května. Přišla k nám právě včas, aby mi ukázala, jak mám žít, aby mi bylo dobře. Svojí pořádně huňaté a chlupaté mámě se narodila před třemi lety o silvestrovské noci. To je zřejmě důvod, proč ji neděsí hlučné petardy a blýskající světýlka ohňostrojů na obloze. Naopak, sedí u okna a pozoruje...

15.12. 2018

Vanilkové rohlíčky mojí babičky

Mnozí jste je už u mne ochutnali. Psali jste si o recept, tady ho máte. Voní nejen vanilkovým cukrem, ale i dětstvím, kdy bylo všude sněhu po kolena, kdy jsme měli oči zářivé stejně jako hvězdy na štědrovečerním nebi. Peču je dodnes, a vždycky přitom na svoji milovanou laskavou babičku myslím. Vanilkové rohlíčky podle receptu z roku 1926 – 1 dávka 280 g...

7.8. 2018

Nám ani divák nevadí

Nedá mi to, dlužím jim to. Musím napsat o partě seniorů. Nemluví o nemocech a slevách v Kauflandu. Místo toho malují a vystavují, hrají divadlo, chodí na výlety. Umí si zablbnout a smát se. Žijí ve vlastní režii. Dlužím jim to i za tu nádhernou kytku, kterou jsem dostala ke dvacátému výročí divadla za ty texty, které jsem pro nás napsala. Nezávislé valašské divadlo...

25.5. 2018

Proč jsem se rozhodla psát blog

Narodila jsem se v první polovině minulého století. Během svého dlouhého života jsem se setkala s řadou zajímavých lidí, zažila různé situace, hodně jsem se toho naučila. O světě, o jiných lidech, i o sobě. Prošla jsem strmými horami i přes úrodná údolí, někdy mi na hlavu svítilo laskavé slunce, jindy mi padal do očí déšť. Potýkala jsem se s burácejícími vichry i těšila z příjemného...